Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Šestinedělí

6. 6. 2022

-Šest neděl údajně trvá, než se duše naplno inkarnuje do svého miminkovského těla i než se naplno odinkarnuje (tedy šestinedělí se dodržovalo/dodržuje v některých kulturách i po smrti).

Má to přesah a je nesmírně důležité, abychom si uvědomili jako společnost, v jak křehkém a posvátném stavu se maminky oněch 42 dní po porodu nacházejí a že je třeba o ně pečovat. Proto jsem si také roku 2017 udělala v Holandsku takový rychlokurz pro Poporodní duly.

Ráda se bavím o tématu Mateřství a zjišťuji, kolik nepochopení, naivních představ až dogmat kolem něj panuje.

Abych pobavila vás a zpětně i sebe, sdílím zde dva texty z let 2015/2016, které jsem tehdy psala pro kamarády na Facebook.

Třeba se v tom coby maminka se starším dítětem zpětně najdete, anebo máte právě miminko u prsu a dojdete úlevy, že i jiné ženy to prožívaly/prožívají stejně:-))

 

Před sedmi týdny přišla Malá smrt a Velké zrození.

Nastal mi nový životní Časoprostor, v jedné minutě jsem z největší bolesti v životě přešla do největší euforie a co víc, okamžitě na tu bolest milosrdně zapomněla:-)

- čas, kdy zmizel čas a je jedno, který je den v týdnu

- čas, kdy se mi během tří dnů přeskupil objem těla z břicha na poprsí a kdy jsem zažila největší hormonální a emocionální jízdu v životě

- čas, kdy se nepředvídatelně přesouvám z euforie do tragédie a zpět

- čas, kdy místo JÁ používám MY

- čas, kdy naprosto přestalo být důlěžité, co chci, cítím a potřebuji já….a přitom to zůstalo důležité (nervózní miminko nervózní maminka neuklidní) - aneb největší paradox mateřství

- čas, kdy jsem dostala nejvíc dárků, které nebyly pro mně:-)

- čas, kdy jím nemožné kombinace v zajímavou denní dobu a k obědu mívám dvojitou porci

- čas, kdy se cítím vděčná za to, že mohu spát déle jak 2 hodiny v kuse

- čas, kdy jsem se naučila podávat si věci ze země nohama a většinu činností vykonávat jednou rukou

- čas, kdy jsem zjistila, že ve chvíli “už fakt nemůžu” můžu ještě desetkrát

- čas, kdy jsem dostala největší pugét v životě

- čas, kdy jsem z kabelky vyhodila svou kosmetickou taštičku a nahradila ji vlhčenými ubrousky (bez parfemace!:-) a náhradní plínkou

čas, kdy už neumím stát v klidu a většinou se rytmicky pohupuji a to i když u sebe nemám miminko

- čas, kdy je posvátným okamžikem to, že mám možnost si v klidu umýt vlasy

- čas, kdy se moje prsa z intimní zóny změnila díky kojení na věc veřejnou

- čas, kdy mne nejvíc potěší fakt, že hovínko místo v plínce skončilo v nočníčku

- čas, kdy se z gauče stala napevno druhá postel zaházená plínkama, oblečkama a mastičkama na prdelku

- čas, kdy na FB u všech akcí odklikávám “nemůžu” a “zajímá mně” a kdy se mi začly zobrazovat reklamy na kojenecké zboží a mateřská centra

- čas, kdy mně nejvíc potěší, když mi někdo přinese jakékoliv jídlo

- čas, kdy si čistím zuby ve 4h ráno, protože jsem se k tomu za celý den nedostala

- čas, kdy mi návštěvy začly uklízet a kupovat toaletní papír

- čas, kdy si vařím vodu na čaj (kojící, neb ostatní mně překvapivě silně nakopávají) třikrát, protože poprvé jsem byla odvolána ke kojení a podruhé jsem si ten čaj zapomněla zalejt

- čas, kdy jsem mentálně schopná pojmout max.20min video a to nejradši s pohádkovou tématikou

- čas, kdy jsem vyexpedovala z šatníku vše, v čem se nedá kojit

- čas, kdy mne ze všech činností u PC zajímá převážně úprava a rozesílání fotek

- čas, kdy mi jízda tramvají na Úřad práce připadala jako největší dobrodrůžo v životě:)

- čas, kdy jsem nedobrovolně zhlédla největší množství východů Slunce

- čas, kdy opravdu nechápu většinu “mužských problémů” a natož svět “vysoké” politiky….kdy nevím, jestli se tomu všemu smát nebo být v depresi z toho, jak moc jsme kolektivně zapomněli na to, co je důležité


 

- čas, kdy se učím, co je opravdová Zodpovědnost

- čas, kdy vím, že vše, co dělám, má smysl

- čas, kdy žasnu a při každém pohledu do očí miminka mohu objevovat posvátnost Tvoření a Vesmíru

- čas, kdy veškerou energii vkládám nejlepším možným způsobem, jenž znám a umím, do Tvora, který si možná za 30 let bude na systemických rodinných konstelacích řešit “traumata” z dětství….:-))))

 
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Návod k šestinedělí
Od chvíle, co dostaneš malé, krásné, růžolící se miminko na hruď, ti začíná šestinedělí, tedy období sžívání se s novým človíčkem (později oslovovaným více jmény jako Kraken, Uzurpátor nebo Přísavka) a hojení vlastního, porodem zdecimovaného těla.
Řekněme si to narovinu. Šestinedělí je boj. Boj o každou minutu ticha a klidu, boj o zachování duševního zdraví. Pro jednoduchost vybereme jedno z pravděpodobných oslovení a dále budeme užívat označení Kraken. Kraken od první chvíle změní chod domácnosti a psychiku porodem postižené ženy. Brzy v hlavě začneš uchovávat dvoje interní hodiny. Jedny jsou běžné čtyřiadvacetihodinové hodiny a druhé jsou unikátní, řízené spánkovým cyklem tvého Krakena – jedná se o velmi silný, tísnivý pocit počínající nejprve nízkou intenzitou a vrcholící s minutou, kdy se s největší pravděpodobností Kraken probudí, protože uplynul dostatečně dlouhý čas od jeho uspání a o slovo se hlásí jedna z jeho potřeb. Vzhledem k tomu, že Kraken jede na vesmírnou energii, kterou my, rodiče, už sosat neumíme, tak je potřeba se adaptovat. Nástrojem budiž několik jednoduchých pravidel.

1. Vylučování se neodkládá. Pokud se ti chce na záchod, jdi hned. Zapomeň zejména na naučený cvik, kdy jsi uměla velkou potřebu odložit i o celé půlhodiny, až se ti to bude více hodit. Ten teď patří do tvého minulého života. Ten umřel. Je po něm. Smiř se s tím a pokud jsi to neudělala ještě před porodem, okamžitě vykliď svůj šuplík s dekorativní kosmetikou a nahraď ho šuplíkem s elastickým tvarovacím prádlem, vložkami do podprsenky a teplými ponožkami. Pokud ti během vyklízení dojde, že se ti už pět minut chce čůrat a potřeba se nyní stala akutní, máš smůlu. V tuhle chvíli (s železnou pravidelností) Kraken začne křičet a dožadovat se okamžité pozornosti. Do šuplíku nezapomeň přidat i dostatečnou zásobu inkontinenčních kalhotek a porodnických vložek. 


2. Staň se ninjou. Zjistila jsi, že umíš uspat Krakena alespoň jedním způsobem (prso či jiný zdroj potravy), případně uhoupat či jinak uplatit. Nyní, když Kraken pravidelně oddychuje, je čas na to zvládnout ninja manévr, spočívající v absolutně plynulém odložení do postele/postýlky a neslyšném opuštění postele/místnosti či jen Krakenova prostoru. Tento manévr vyžaduje precizní kontrolu většího množství svalů, než potřebuje běžný provazochodec. Předchozí zkušenosti s jógou na vyšší úrovni jsou výhodou. Tip: Kraken v poloze “spící v posteli, dumlající prs” se nejlépe opouští za kvalitní tepelné izolace Krakena - například tak, že až se prs a hruď matky vzdálí, dojde k okamžitému nahrazení hrudi peřinou. 


3. Údržba těch správných prostor. Kraken tedy usnul a podařil se ti ninja manévr. Po cestě na záchod jsi pohledem zavadila o chomáče prachu, možná již započínající život na nižší buněčné úrovni, zakopla jsi o hromady nevypraného prádla a v koupelně jsi zaznamenala silný nános pěny na holení (haha, po tobě ne, na tu dlouho zapomeň) a zubní pasty. Napadlo tě, že bys něco z toho uklidila. Dej si facku. Hned potom se pokřižuj – aby sis připomněla mnemotechnickou pomůcku ,,spánek, jídlo, pinda, Kraken, amen“ – a dál se věnuj prioritně důležitější pozáchodové a poporodní údržbě pindy. Správně bys celé šestinedělí měla ležet v posteli s Krakenem, minimálně 10 dní. A do toho péče o domácnost vážně nezapadá. Chceme přece, aby byla pinda (a přidružené orgány) zdravá a potom jako nová! Nebo aspoň jako před porodem (haha, na to taky zapomeň).


4. Výživa. Další priorita, kromě vyprázdnění, je dostatečný přísun tekutin a jídla. Kojící matka potřebuje minimálně 4 litry vody denně k tomu, aby pokryla potřebu obou žíznivých těl a zhruba polovinu objemu denního zásobování místní Billy k uspokojení poporodního hladu. Zachovej klid. Zhruba do dvou měsíců ten obří hlad přejde. nebo taky ne:-)


5. Každý den je úplně jiný. Prožila jsi první den nebo dva, kdy všechno šlo jak po drátkách, bez jediného hysterického záchvatu (jak u tebe, tak na straně Krakena) a říkáš si, že takhle by to šlo, a že se to už pěkně zajelo. Chyba. Počítej s tím, že zítřek bude tím pádem pravděpodobně katastrofický, nervy drásající a vůbec nechutně náročný. Zásadou je nedělat si žádné specifické plány, které je nutné daný den splnit, neboť jaký den na škále „pohoda voe <–> kill me now!“ to zrovna bude, nelze předvídat.


6. Potřeby tvého Krakena znáš nejlépe ty. Nebo alespoň brzo budeš. Je to tak, ty – matko! Možná si budeš v duchu říkat,  proč tohle stvoření z vagíny neleze rovnou i s návodem k použití, a možná budeš s kruhama pod očima prolézat  všechny možné diskuse na emiminu (,,Proč moje miminko nespí mamynky???“) a ptát se všech, co už dítě mají, jak vyřešili problém, který zrovna máš. Jenže nejjednodušší je zklidnit nerva a zkusit se spolehnout na něco, co se zove ,,mateřská intuice.“ Čím víc budeš tuhle v ženě zabudovanou funkci používat, tím lépe bude fungovat.
A ano, tento bod platí i v případě, že se sem tam objeví chvíle, kdy ti na mozek přijde myšlenka, že bys Krakena nejradši vrátila tam, odkud přišel, i kdyby to mělo znamenat další bolestivé roztažení porodních cest. Je to jako nový džob, v něm taky nikdo nečeká, že budeš celou pracovní náplň zvládat od prvního dne. A ač někdy mohou například prarodiče, tvoje vlastní matka nebo sousedka nahazovat výraz ,,Bože bože, jak ty to vedeš?“ a nutit ti svoje zaručeně fungující postupy, tak ve skutečnosti o Tvém Krakenovi ví v porovnání s tebou úplné prd.


7. Když spí Kraken, spi taky. Ano, některé dny jsou v pohodě a hormonální koktejl, na kterém právě jedeš, značně zjednodušuje provoz se spánkovým deficitem. Ale některé dny si v šest odpoledne uvědomíš, že sis ještě nestihla vyčistit zuby, natož dát oběd, všechna trika máš od mlíka, vytažené ožužlané prso se už ani neobtěžuješ zandat a vůbec nevíš, jaké je dneska venku počasí. A pak, ve tři ráno s bdícím Krakenem v náručí hořce zalituješ, že jsi přes den nespala, ale sjížděla ty diskuse na emiminu. Spánek je od teď drahá komodita, chovej se k ní jak veverka v Době ledové. Je potřeba spát do zásoby. 


8. Zapoj chlapa. Předpokládáme, že je o specifičnosti šestinedělí předem poučen – jinak chyba! Pokud se vzpírá a má dojem, že ,,sedět doma s miminem“ je jednoduché a tím pádem bys mu měla navařit a uklidit, tak mu při první příležitosti bez jakýchkoliv instrukcí svěř Krakena na více, než hodinu a sleduj, jak se hroutí. Dodržuj důslednost v bodech týkajících se vynechání domácích prací a spaní přes den. Jakmile je jednou porušíš (např. vysaješ, vypereš), tak počítej s tím, že chlap od teď očekává, že se vše vrací k normálu a v narušené oblasti přestane fungovat (např. už nebude uklízet, protože jsi prokázala kompetenci k převzetí).

Přežila jsi. Šestinedělí skončilo.
Nyní se vítězoslavně zapiš do DM babybonusu a všech existujících baby klubů a začni využívat toho, že máš dítě. To znamená čerpat výhody plynoucí z tvého nového společenského statutu! Nezapomeň na významné pohledy v dlouhých frontách, na odpis potomka z daní, na požádání o pozvání na vítání občánků (ano, teď nechodí pozvánky, člověk se tam musí kvůli tomu leporelu zadarmo nasomrovat sám!), všem připomínat blížící se Den matek... A ano, samozřejmě si toho mateřství i užívat, že.. ehm ehm. Ale slibuji... až se Kraken naučí usmívat, tak tato doba temna bude definitivně zapomenuta.
Poznámka: pokud jsi čerstvou majitelkou vlastního Krakena a v bodech výše zmíněných se nepoznáváš, protože nemáš problém obstarat potřeby Krakena i vlastní, zvládáš domácnost, partnera, případné zvířectvo či vlastní firmu nebo farmu, pak to neříkej jiné kamarádce mamince. S největší pravděpodobností tě přestane mít ráda.